Krach cestovní kanceláře – vymáhejte náhradu škody po státu

Bohužel se množí případy, kdy si lidé zaplatí dovolenou, ale nakonec nikam nejedou, protože cestovní kancelář, které zaplatili, stačila mezitím zkrachovat. A co hůř, ač ze zákona pojištěna, její zklamaní zákazníci se svých peněz často nedočkají – nebo se jim vrátí jen jejich malá část.

Stop krachům cestovek

Na tyto případy se zaměřuje občanská iniciativa Stop krachům cestovek, která se snaží informovat o nepoctivosti podnikatelů a shromažďuje zkušenosti zákazníků, protože, jak poukazuje, často se stává, že lidé, kteří již dříve v cestovním ruchu podnikali a zkrachovali, zakládají nové cestovní kanceláře, které, jak jinak, opět krachují. Zanechávají pak po sobě desítky či stovky okradených zákazníků, kterým namísto vysněné dovolené, na kterou třeba i dlouho šetřili, zbývají jen oči pro pláč.

Pojištění ze zákona

Podle zákona z roku 1999 musejí být cestovní kanceláře proti svému krachu pojištěny – jak se však ukazuje, částky, na které jsou pojištěny, jsou tak směšně nízké, že zdaleka nepostačují na krytí pohledávek, pokud ke krachu skutečně dojde. Výklad zákona je totiž natolik nejednoznačný, že se jej cestovky naučily v rámci šetření pohodlně obcházet.

Chybná legislativa

Právě z důvodu nejednoznačnosti zákona vyzývá občanská iniciativa Stop krachům cestovek klienty zkrachovalých cestovních kanceláří, aby se s uplatněním svých finančních nároků obraceli přímo na Ministerstvo pro místní rozvoj, a to např. i jejich prostřednictvím, neboť iniciativa úzce spolupracuje i s advokátní kanceláří a snaží se pomoci u všech nedořešených případů.

Argumentují skutečností, že stát řádně nezajistil přenesení evropské směrnice do českého právního řádu. Protiargumentem ministerstva je pouhá skutečnost, že zákon platí již dvanáct let a domnívají se tedy, že je v pořádku. Vinu svalují v plné výši na pojišťovny, které blíže nezkoumají rozsah podnikatelského záměru a hospodaření cestovních kanceláří.